Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.